Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Ženský reprodukční systém je orgánový systém, který zajišťuje rozmnožování (reprodukci) u žen. Ženský reprodukční systém je tvořen jednotlivými ženskými pohlavními orgány. Viz také mužský reprodukční systém.

Mužský reprodukční systém je orgánový systém, který zajišťuje rozmnožování (reprodukci) u mužů. Mužský reprodukční systém je tvořen jednotlivými mužskými pohlavními orgány. Viz také ženský reprodukční systém.

Reprodukční systém je orgánový systém, který zajišťuje rozmnožování (reprodukci). Reprodukční systém je tvořen jednotlivými pohlavními orgány. Viz také reprodukce, orgánový systém, ženský reprodukční systém, mužský reprodukční systém.

Reprodukční číslo (R) udává průměrný počet dalších osob, které přímo nakazí jeden nakažený pacient. Například při hodnotě R = 2 nakazí každý nemocný jedinec během onemocnění v průměru další dvě osoby. Základní reprodukční číslo udává počáteční hodnotu v dané populaci před přijetím ochranných opatření, postupně by se mělo snižovat na tzv. efektivní reprodukční číslo, které odpovídá pomalejšímu šíření epidemie díky přijatým opatřením. Reprodukční číslo je dáno zejména infekčností onemocnění, četností osobních kontaktů nakaženého a dobou, po kterou nakažený může šířit onemocnění, než se dostane do karantény nebo je izolován. Reprodukční číslo poskytuje snadno prezentovatelnou charakteristiku infekčnosti onemocnění, ale stále je pouze odhadem parametrů epidemiologického modelu, nikoliv přímo pozorovatelnou hodnotou. Modely jsou vždy zatížené různými neurčitostmi, v tomto případě zejména délkou inkubační doby a infekčnosti onemocnění. Navíc má smysl pouze pro populační skupiny, v níž se epidemie reálně šíří; v situaci, kdy existují pouze lokální ohniska a ve zbytku populace či státu se onemocnění prakticky nevyskytuje, neposkytuje celkové R v podstatě žádnou validní informaci. Čím je reprodukční číslo vyšší, tím se nemoc šíří rychleji. Pokud se podaří snížit reprodukční číslo pod 1, můžeme očekávat vyhasnutí epidemie. Pokud se alespoň podaří reprodukční číslo dostatečně snížit, lze šíření epidemie zpomalit a snížit riziko překročení kapacity zdravotního systému. Příklad: Během epidemie COVID-19 v České republice v roce 2020 byla počáteční hodnota reprodukčního čísla na začátku března na hodnotě 2,64. Od poloviny března, kdy došlo k uzavření škol a omezení pohybu osob, toto číslo kleslo na hodnotu kolem 1,0. K 30. dubnu byla „vyhasínající“ epidemie charakterizována číslem R = 0,7. Ke dni 15. října – během druhé vlny epidemie – však již reprodukční číslo bylo 1,44.

Reprodukční věk neboli plodný věk je věkové rozmezí, kdy je jedinec (teoreticky či prakticky) schopen rozmnožování (reprodukce): U žen se reprodukčním věkem rozumí období mezi menarche a menopauzou, tzn. zhruba věkové rozmezí 12–49 let (někteří autoři však uvádějí 15–49 let). Pojem „reprodukční věk“ či „plodný věk“ je však nepřesný, protože některé ženy mohou otěhotnět a porodit děti v mladším nebo i starším věku. U mužů se reprodukčním věkem rozumí období mezi nástupem puberty a ztrátou plodnosti. Viz také reprodukce.

Systémový oběh, velký krevní oběh neboli tělní oběh je oběh krve mezi srdcem a všemi ostatními částmi těla (kromě plic). Přenáší okysličenou krev k buňkám a vrací odkysličenou krev zpět do srdce. Viz také systémový, plicní oběh, krevní oběh.

Systémový lupus erythematodes (SLE) je závažné autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, které se vyskytuje zejména u žen. Typickým příznakem je vyrážka na obličeji ve tvaru motýla, ačkoli ta se může vyskytovat i u jiných forem lupus erythematodes. SLE však postihuje řadu důležitých orgánů (mj. i mozek a ledviny). Viz také systémový.

Systémový znamená „vyskytující se v celém těle“, popř. „postihující tělo jako celek“ apod. Opakem „systémového“ je lokální. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz systémový.

Limbický systém (lat. systema limbicum) je tvořen několika mozkovými strukturami, které se nacházejí se po obou stranách thalamu, bezprostředně pod spánkovým lalokem. Limbický systém se podílí na řadě důležitých funkcí, včetně emocí, chování, dlouhodobé paměti a čichu. V neposlední řadě se limbický systém rozhodujícím způsobem podílí na tvorbě vzpomínek. Viz také mozek.

Převodní systém srdeční (lat. systema conducens cordis) zajišťuje stimulaci a vedení vzruchu v srdci. Aby srdce mohlo vhánět krev do těla, je nutné, aby docházelo ke koordinovaným stahům buněk jednotlivých síní a komor, které se musí v rámci každé z nich současně stáhnout či uvolnit. Viz také atrioventrikulární uzel, sinoatriální uzel, Hisův svazek, Purkyňova vlákna, Tawarova raménka.